www.blovice.snadno.eu
|
„PŘEMYSLOVCI“
RODOKMEN HISTORICKY DOLOŽENÝCH „PŘEMYSLOVCŮ“ (DO ROKU 1055)
Příchod byzantských věrozvěstů na Moravu.
Po smrti Mojmíra I. byl v roce 846 dosazen na moravský stolec Rostislav. Asi v roce 851 se mu narodil syn, který při křtu dostal jméno Bořivoj. V roce 855 se Rostislav opevnil.To je patrně ono založení hradu Praha a Rostislav dostává jméno Přemysl. Rostislav jedná jako suverénní panovník a nazývá se králem. K úplnému osamostatnění své země potřebuje ještě vytvořit vlastní církev. V roce 862 král Rostislav žádá nejprve papeže a pak byzantského císaře Michaela III. o vyslání biskupa-učitele. V roce 863 přichází na Moravu byzantská křesťanská misie vedená Konstantinem a Metodějem.Přinášejí moravským Slovanům písmo a evangelia přeložená do staroslověnštiny.Působí zde necelé čtyři roky. Na jaře roku 867 oba soluňští bratři i se svými žáky odcházejí do Říma, aby mohli být vysvěceni na kněze. Koncem roku 868 Konstantin v Římě onemocní, odchází do kláštera a přijímá mnišské jméno Cyril.V únoru následujícího roku umírá. Metoděj se vrací na Moravu jako arcibiskup vybaven příslušným listem od papeže Hadriána II. Někdy v této době Rostislav začal domlouvat dynastický sňatek svého syna Bořivoje (18 let) s Ludmilou (14 let), dcerou pšovského knížete Slavibora. Podmínkou ovšem bylo, že Ludmila se stane křesťankou.
Bořivoj přináší do Čech moravské křesťanství a stává se prvním křesťanským knížetem Čechů.
V roce 870 Svatopluk, v touze po vlastní samostatné vládě, svého strýce Rostislava zajal, vydal Frankům a sám se zmocnil vlády. K smrti odsouzeného Rostislava dal pak východofranský král Ludvík „jen“ oslepit. Později byl zajmut také arcibiskup Metoděj a po nekanonickém soudu bavorských biskupů konfinován v některém z bavorských klášterů. Vzápětí byl obviněn z nevěrnosti a zatčen i sám Svatopluk (871). Na to Karloman zbavil Svatopluka obvinění, propustil ho z vězení a v čele bavorského vojska poslal na Moravu, neboť ten mu slíbil, že Slavomíra přemůže. Jenže když vojsko dorazilo na Moravu, Svatopluk se naopak se Slavomírem dohodl a před starým Rostislavovým městem společně způsobili bavorskému vojsku záhubu.
Patrně ještě v roce 871, po nečekaném Svatoplukově návratu, odešli Bořivoj s Ludmilou do Čech na Levý Hradec, kde dali postavit první kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentovi.Asi ve stejném roce se Bořivojovi a Ludmile narodil syn Spytihněv a dva roky na to Vratislav.
Mezitím po intervenci u papeže se podařilo osvobodit arcibiskupa Metoděje z internace bavorskými biskupy a v roce 873 se mohl ujmout svých povinností.V roce 875 konečně Bořivoj, jako Svatoplukův místodržící, usedl na pražský knížecí stolec, který dal postavit poblíž návrší Žiži a kolem začal budovat opevnění budoucího hradu jménem Praha. Na předhradí dává postavit kostelík zasvěcený P. Marii.
Po jeho smrti (†888) vládla s nezletilými syny Ludmila pod patronátem Svatoplukovým. V roce 894, kdy zemřel Svatopluk, byli oba Bořivojovi synové již dospělí (22 a 20 let) a sami se ujali vlády.
V roce 906 došlo k pádu Velké Moravy.
V bitvě s Maďary (snad někde u Nitry) bylo moravské vojsko poraženo a padl zřejmě i kníže Moravanů Mojmír II.
Dějiny Pražského hradu
Obr. 1. Rekonstrukce knížecího hradiště Praha v 10. století.
Legenda: 1 – kostel P. Marie, 2 – dům biskupů, 3 – svatováclavská rotunda sv. Víta,
4 – knížecí palác, 5 – kostel a klášter sv. Jiří, 6 – klášterní kaple P. Marie
Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z hlíny a kamení. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie postavený přemyslovským knížetem Bořivojem někdy po roce 885. Jednalo se o jednoduchý kostelík, který obsahoval velice významnou hrobku s panovníkem, který měl u sebe raně středověké zlaté šperky, takže se jistě jednalo o někoho významného.
pohled-na-vyzkum-kostela-panny-marie-na-prazskem-hrade
Kněžna Ludmila pohřbila svého chotě Bořivoje na vrcholu hradiště v nějaké dnes již nezjistitelné stavbě.Nad touto svatyní nebo chráněným pohřbem knížete vybudoval po více než třiceti letech jeho vnuk, kníže Václav, rotundu sv. Víta, na pražském hradišti již třetí kostel. Kníže Václav tu postavil memoriální stavbu nad hrobem svého děda Bořivoje, prvního křesťanského knížete Čechů, podobně jako to učinila Drahomíra nad hrobem své tchýně Ludmily na Tetíně . V hrobce z druhé stavební fáze tohoto kostela E. Vlček pak skutečně identifikoval pohřeb Bořivojova staršího syna, knížete Spytihněva (†915), a jeho později zemřelé manželky (†918) neznámého jména. Také Bořivojův mladší syn Vratislav na hradě pražském „vystavěl basiliku ke cti blaženého Jiřího mučedníka“. Podobně zde byl také identifikován hrob jejího zakladatele, knížete Vratislava. Stavebníkem třetího pražského kostela byl kníže Václav. Tentokrát se jednalo o rotundu podle velkomoravských vzorů, v jejíž jižní apsidě pak Václav nalezl svůj „příbytek“.
Pozůstatky knížete Břetislava a Jitky, tak knížete Spytihněva II. byly exhumovány a přeneseny do Spytihněvovy románské baziliky. Odtud byly roku 1373 podruhé vyzvednuty a uloženy v nové gotické katedrále sv. Víta v chórové kapli P. Marie.
Kníže Vratislav I., zakladatel prvního svatojiřského kostela je v tomto kostele pohřben.
Stavba kostela byla zahájena roku 920, posvěcen byl asi roku 925. Při této příležitosti dal nástupce Vratislavův, jeho syn kníže Václav, přenést pozůstatky své babičky, kněžny Ludmily, z Tetína do Prahy a pohřbít je zde.
náhrobek kněžny Ludmily
V kostele Sv. Ludmily v Tetíně je ve spodní části oltáře umístěn kámen, na kterém byla usmrcena Svatá Ludmila.
Vnuk knížete Vratislava, kníže Boleslav II., zahájil stavbu nového a většího kostela nad původní částí kostela Vratislavova. Po jeho dokončení dal kníže Boleslav II. přenést ostatky kněžny Ludmily do zvláště vybudované kaple pod jižní věží a kosti děda Vratislava do nového hrobu na pravé straně hlavní lodi kostela. Hrob byl vyhlouben v břidlicové skále na místě, kde dnes stojí náhrobek vybudovaný v době Karla IV.
Obr. 1. Tumba knížete Vratislava I. v bazilice sv. Jiří
Nese latinský nápis:
•HIC IACET BEATUS
VRATISLAUS•
PATER •S• VENCESLAI
FUNDATOR HUJUS ECCLESIE
V překladu: „Zde leží blahoslavený Vratislav, otec svatého Václava, zakladatel tohoto kostela“.
Dne 26. listopadu 1959 byla dutina ve Vratislavově tumbě komisionálně otevřena.
V obdélníkové dutině tumby byla uložena olověná truhlice uzavřená volným záklopným víkem. Tato truhlice je 780 mm dlouhá, 250 mm široká a 250 mm vysoká. Byla převázána lněnou tkanicí, na které byla připevněna pečeť z červeného vosku, patřící svatojiřské abatyši Kateřině z Lipoltic .
Stěny truhlice byly vahou těžkého víka zprohýbány. V prostřední části víka je rytý čtyřřádkový latinský text.
ANNO DNI MoCoCoCoLXXIXo IN OCTUA
SANTI/I/ JOHANNIS BAPTE RECOLLECTA SUNT
OSSA DUCIS WRATISLAI ET IN CAPSA
PNTI SERUSTA
V překladu: „Léta Páně 1379 v oktávu svatého Jana Křtitele byly sebrány kosti vévody Vratislava a uloženy v této schránce“.
Obr. 2. Obsah olověné schrány z tumby knížete Vratislava I.
Kníže Spytihněv I.(bratr Vratislava I.) zemřel roku 915 .
Narodil se jako první známý syn historicky nejstaršímu knížecímu páru, Bořivojovi a Ludmile. Při jeho narození bylo otci necelých 20 let, jeho manželce asi 15 let.Kníže Spytihněv I. zůstal bez legitimních potomků, alespoň historie o nich mlčí.
Druhý syn Bořivoje a Ludmily, Vratislav I., se narodil brzy po prvním a zemřel roku 921.Asi ve 20 letech, roku 895, se mu narodil první syn, Václav, který byl roku 935 zavražděn asi jako 40letý.
Rotunda svatého Víta je zaniklý kostel Pražského hradu. Nacházela se na místě současné Katedrály svatého Víta.
Rotunda byla založena knížetem Václavem kolem roku 930 jako soukromý knížecí kostel. Po zřízení pražského biskupství roku 973 se svatyně stala biskupským chrámem.
Byla zde uložena relikvie svatého Víta (kníže Václav ji dostal darem od Jindřicha Ptáčníka), ale také proto, že sem byly během vlády knížete Boleslava I. přeneseny ostatky jím zavražděného bratra knížete Václava ze Staré Boleslavi a byly zde roku 1038 uloženy ostatky druhého pražského biskupa svatého Vojtěcha, které na válečné výpravě získal český kníže Břetislav I..
Už kolem roku 1060 byla z příkazu Spytihněva II. zbourána rotunda sv. Víta a na její místo postavena bazilika, předchůdkyně gotické katedrály , zasvěcená Sv. Vítu, Václavu a Vojtěchu. Trojlodní románský chrám z bílé opuky byl 70 metrů dlouhý a na tehdejší dobu v našich zemích zcela nevídaný.
Historie katedrály svatého Víta
Původně rotunda (r. 929), později románská trojlodní bazilika (1060-1096). Na jejím místě založil roku 1344 Karel IV. gotickou katedrálu budovanou pod vedením Matyáše z Arrasu (1344-1352); po jeho smrti na stavbě pokračoval Petr Parléř (1353-1399) a jeho synové Václav a Jan (1399-1420). V tomto období byl postaven chór s kaplemi a hlavní věž (zůstala nedokončena). Renesanční helmice a ochoz na věži vybudovány roku 1564 (Bonifác Wohlemut), nová barokní cibulová střecha v roce 1770 (N. Pacassi). Západní část chrámu v novogotickém slohu se začala stavět roku 1873 a byla dokončena v roce 1929.
Hrobka českých králů
Z kaple sv. Kříže vedou schody do podzemí chrámu, v němž jsou vykopávky se zbytky zdiva rotundy z 10. století i románské baziliky z 11. století a královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů – Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II. Hrobka byla upravena v letech 1928-1935.
Kaple sv. Václava
Při jižní části příčné lodi je nejkrásnější kaple chrámu – gotická kaple sv. Václava. Vznikla v letech 1362-1367 na místě původního hrobu světcova a je dílem Petra Parléře. Spodní část stěn je obložena více než třinácti sty jaspisů a ametystů a zdobena nástěnnými malbami (Pašijový cyklus) z let 1372-1373. V horní části jsou malby představující legendu sv. Václava z počátku 16. století (Mistr litoměřický). Náhrobek Václavův je rovněž ze 14. století, ale na začátku provedeny některé úpravy. Opuková socha sv. Václava je gotická, polychromovaná a pochází z Parléřovy huti (1373).
Původně byl kníže Václav pohřben v místě vraždy ve Staré Boleslavi.
Jeho tělesné pozůstatky byly vyzdviženy tři roky po jeho smrti a přeneseny do svatovítské rotundy, kterou kníže Václav založil jako třetí kostel na Pražském hradě.
Podruhé byl Václavův hrob upraven v 11. století při stavbě trojlodní baziliky sv. Víta, založené knížetem Spytihněvem II. a dostavěné Vratislavem II. Respektovaný hrob byl začleněn do nové kaple zasvěcené sv. Václavovi.
Kaple se nacházela v místě dnešní svatováclavské kaple.
Kralevic Karel dal roku 1346 zhotovit novou královskou korunu a ustanovil, aby neustále spočívala na lebce sv. Václava a byla snímána pouze ke korunovaci českých králů. Podle záznamu v inventáři chrámu z roku 1354 dal lebku sv. Václava obložit ryzím zlatem.
Při požáru svatovítského chrámu roku 1541 vyhořela i svatováclavská kaple, světcovy pozůstatky se však zachovaly.
Václavovy kosti ležely ve Svatovítském chrámu celkem na pěti místech. V dřevěné tumbičce pod oltářem ve svatováclavské kapli, v olověné truhle uložené pod oltářním hrobem v téže místnosti, a také ve třech relikviářích chrámu. Zbývalo najít ještě spodní čelist. I k tomu došlo. V roce 1486 přikázal král Vladislav Jagellonský zhotovit poprsí knížete Václava, které pak bylo uloženo ve svatovítském pokladu. Uvnitř busty ležely tři Václavovy zuby. Nikdo netušil, že by mohla obsahovat ještě něco jiného. Když bylo v dubnu 1911 poprsí otevřeno, nalezla komise v diadému koruny nejenom ty zuby, ale v bustě byla i celá spodní Václavova čelist.
 
Svatováclavská kaple - hrob sv. Václava
Bohužel pozůstatky Václavova bratra, knížete Boleslava I., nebyly dosud objeveny. Z historických dat však víme, že Boleslav I. zemřel roku 967.
Ostatky Václavovy sestry se našly před pár lety
Když Přibyslava zemřela, bylo její tělo pohřbeno na hřbitově u svatovítské rotundy. V 17. století byl hrob sestry svatého Václava vykopán a její pozůstatky přeneseny do chrámu a tam uloženy. Vykopány byly, přeneseny byly, ale jejich další osud byl neznámý. Dlouho v chrámu vystavovali v relikviáři pouze jednu dlouhou kost.
Kosti Václavovy sestry byly objeveny až 15. listopadu 1990 při prohlídce sakristie sv. Víta. Ležely v zašlé krabičce opatřené nápisem "Blahoslavená Přibyslava" na polici mezi starými zpěvníky v tmavé skříni Díky této náhodě mohli odborníci zasunout jeden, i když snad ne nejdůležitější kamínek do mozaiky nejstarších Přemyslovců.
Svatý Václav (935)
Boleslav II. Pobožný(999)
Svatý Vojtěch(23.dubna 997)
Oldřich a Božena(1034-1052)
Břetislav a Jitka(1055)
Vratislav II.(1092)
Soběslav (1140)
Vladislav II. (I.) (1174)
Lucemburkové(1.díl od 1310-svatba Jana s Eliškou) Dokud nás smrt nerozdělí…
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
