www.blovice.snadno.eu
|
Doba přemyslovských vládců
Bořivoj (880-894) – první křesťanský panovník Čech; sídlil na Pražském hradě, kde nechal vystavět kostel Panny Marie
Spytihněv (894-915) - vymanil svá území z nadvlády Velké Moravy
Vratislav I. (915-921) - založil kostel sv. Jiří na Pražském hradě (asi po r. 910)
sv. Václav (921-935) - založil rotundu sv.Víta na Pražském hradě (kolem 926); svatořečen
Boleslav I. (935-967) - pomohl Otovi I. porazit Maďary na Lechu (955)
Boleslav II. (967-999) – vyvraždění Slavníkovců (995)
Boleslav III. (999-1002, 1003)
Vladivoj (1002-1003) - zástupce Piastovců (spřízněn s Přemyslovci)
Boleslav Chrabrý (1003-1004) - polský kníže z rodu Piastovců (vnuk Boleslava I.)
Jaromír (1003/4-1012, 1034),
Oldřich (1012-1034)
Břetislav (1034-1055) – přivezl z Polska ostatky sv. Vojtěcha
Spytihněv II. (1055-1061) – stavba chrámu sv. Víta (Spytihněvova bazilika)
Vratislav II. (1061-1092) – jako první získal roku 1085 titul českého krále (pro svou osobu)
Konrád I. Brněnský (1092),
Břetislav II. (1092-1100),
Oldřich Brněnský (1100)
Bořivoj II. (1101-1107, 1117-1120),
Svatopluk (1107-1109),
Vladislav I. (1109-1125)
Soběslav I. (1125-1140)
Vladislav II. (1140-1173)
Soběslav II. (1173-1178)
Oldřich (1173),
Bedřich (1172-1173, 1178-1189)
Konrád III. Ota (1189-1191) - nejstarší psaný český zákoník
Václav II. (1191),
Jindřich Břetislav (1193-1197),
Vladislav Jindřich (1197)
Přemysl Otakar I. (1192-1193, 1197-1230) – 1198 získal dědičný královský titul; 1212 potvrzena práva Českému království Zlatá bula sicilská
Václav I. (1230-1253)
Přemysl Otakar II. (1253-1278) – král „železný a zlatý
Hrobka českého krále Přemysla Otakara II.
Václav II. (1283-1305) – král český -začala ražba pražského groše (1300)- Jindřich Korutanský manžel dcery Anny.
Václav III. (1305-1306) – král český, polský a uherský -jeho smrtí vymřeli Přemyslovci po meči
Přemyslovská linie však poté pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918).
Doba lucemburská
Jindřich Korutanský (1306, 1307-1311), manželka dcera Václav II.
Rudolf Habsburský (1306)-- sňatek s vdovou po Václavovi II. Eliškou Rejčkou
Jan Lucemburský (1310-1346) – král český a polský-manželka Eliška Přemyslovna dcera Václava II.- padl v bitvě u Kresčaku
Hrob českého krále Jana Lucemburského
Karel IV. (1346-1378) – král český a německý, od 1355 císař Svaté říše římské
Hrobka českých králů, uprostřed sarkofág Karla IV.
Václav IV. (1378-1419) - král český a římský
Zikmund Lucemburský (1419-1437) - král uherský od 1387, římský od 1410, český od 1419, od 1433 císař římský
Albrecht II. Habsburský (1437-1439),
Ladislav Pohrobek (1453-1457)
Jiří z Poděbrad (1458-1471)
Doba Jagellonců
Vladislav II. Jagellonský (1471-1516) – král český a od 1490 uherský (poté sídlil na Budíně = Budapešť)
Ludvík Jagellonský (1516-1526) – král český a uherský; zemřel v bitvě u Moháče
Doba Habsburků
Ferdinand I. Habsburský (1526-1562) – král český a uherský, od 1531 římský, od 1556 římskoněmecký císař
Maxmilian II. (1562-1575) – král český a německý, od 1563 uherský, od 1564 císař římský
Rudolf II. (1575-1611) – Praha císařským sídlem a centrem kultury
Matyáš (1611-1617) – rezidence panovníků trvale přenesena do Vídně
Ferdinand II. (Štýrský) (1617-1619, 1620-1627) – české země se dostaly do dědičné držby Habsburků
Friedrich Falcký (1619-1620) – zvolen vzbouřenými českými stavy ("zimní král")
Ferdinand III. (1627-1646, 1654-1656)
Ferdinand IV. (1646-1654),
Leopold I. (1656-1705),
Josef I. (1705-1711)
Karel VI. (1711-1740)
Marie Terezie (1740-1780) – tereziánské reformy (mj. povinná školní docházka); velkorysá přestavba Pražského hradu
Josef II. (1780-1790) – zrušení nevolnictví
Leopold II. (1791-1792)
František I. (1792-1835) – zánik Svaté říše římské; nadále císařství rakouské
Ferdinand I. (Dobrotivý) (1835-1848) – poslední korunovaný český král
František Josef I. (1848-1916) – nejdéle vládnoucí panovník
Karel I. (1916-1918)
Prezidenti od vzniku Československa (1918)
Československo:
Tomáš Garrigue Masaryk (1918-1935),
Edvard Beneš (1935-1938, 1945-1948)
Protektorát Čechy a Morava:
Emil Hácha (1938-1945)
ČSSR:
Klement Gottwald (1948-1953),
Antonín Zápotocký (1953-1957),
Antonín Novotný (1957-1968),
Ludvík Svoboda (1968-1975),
Gustáv Husák (1975-1989)
ČSFR a Česká republika po listopadu 1989:
Václav Havel (1989-2003),
Václav Klaus (od roku 2003)
|
