DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

www.blovice.snadno.eu

 

„Náš největší úspěch nespočívá v tom, že nikdy nepadneme, ale v tom, že vždy se zase pozvedneme, kdykoliv padneme.“ Tolik čínský filozof Konfucius a já vás vítám u  Kalendária 2011.
 
Před sto lety
 
Právě roku 1911
- zamrzly Niagárské vodopády
- Jaroslav Hašek založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona
- Zrodil se Švejk
- Byl dobyt Jižní pól. Závod mezi Norem Roaldem Amundsenem a Angličanem Robertem Scottem skončil pro Scotta tragicky
- Fotbalové družstvo Koruny České zvítězilo v prvním mistrovství Evropy v kopané
- Stali jsme se rovněž mistry Evropy v hokeji
- Marie Curie získala Nobelovu cenu za izolaci čistého rádia
- Do Prahy přijel přednášet na německou univerzitu Albert Einstein
- Aeroplán značky Blériot, řízený inženýrem Kašparem, odcestoval ke svému
1. dálkovému letu
- Americký vědec Bingham objevil indiánské město Maču-Pikču
- V Číně padlo císařství a Sun-jatsen vyhlásil republiku
 
 
 
10. leden 1986 – † Jaroslav Seifert (* 23. 9. 1901)
 
 Dva roky poté, co švédská Královská akademie věd udělila Jaroslavu Seifertovi Nobelovu cenu, zemřel. Břevnovský chrám sv. Markéty se v lednu 1986 stal svědkem rozloučení s klasikem české poezie. Herec Ota Sklenčka recitoval Seifertovu báseň Vlastní životopis. „Ve chvíli, kdy jsem se narodil, vlétl prý oknem motýl a usedl matce na pelest…“ Chvíli na to se v lednu v teplem rozehřáté chrámové lodi probudil motýl a vznášel se nad hlavami překvapených lidí, kteří ho sledovali s údivem a zatajeným dechem. „S otevřenýma očima prošel jsem touto zemí. Je krásná, vždyť víte. Byla mi možná víc než všechny mé lásky najednou. A její objetí trvalo celý život. Sbohem. 
 
20. leden 1211 – * Anežka Česká († 2. 3. 1282)
 
 Rozhodla založit špitál svatého Františka na Starém Městě poblíž kostela svatého Hašala. Věnovala na to celé své královské věno, které činilo třicet tisíc hřiven stříbra! Pečovalo se zde o nemocné, o poutníky, o lidi bez přístřeší.12. listopadu 1989, ji papež Jan Pavel II. prohlásil za svatou. Svatořečení se v Římě účastnilo více než 8000 poutníků z Čech a Moravy. Pět dní po její kanonizaci se udál památný 17. listopad 1989. Mnozí v tom vidí duchovní dar svaté Anežky.
 
3. únor 1677 – * Jan Blažej Santini († 7. 12. 1723)
 
Život mu zrovna šťastně nezačal, přesto se stal jedním z největších stavitelských géniů na světě. Jan Blažej Santini za 23 let svého tvůrčího života navrhl téměř stovku církevních i palácových staveb a jeho tvorba se výrazně promítla i do genia loci barokní Prahy.Znalci Santiniho architektury dobře znají poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, a vědí, že skrývá tajemství, které prý dokáže rozluštit jen člověk zasvěcený do tajných nauk… Pod kostelem se má nacházet templářský poklad nebo dokonce archa úmluvy či svatý grál. Na desce, zakrývající vchod do krypty, je vytesán templářský kříž. Zašifroval tajemný mystik Santini do budovy kostela opravdu nějaké poselství???????
 
7. únor 1311 – korunovace Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
 
Když byl roku 1306 zavražděn český král Václav III., rod Přemyslovců vymřel po meči.  Jediná vhodná, tedy svobodná a ve věku na vdávání, byla Eliška Přemyslovna, sestra Václava III. Za ženicha jí byl vybrán syn nového římskoněmeckého krále Jindřicha VII., Jan Lucemburský. Při svatebním obřadu měla prý Eliška nádherné šaty zdobené zlatem, drahým kamením a perlami, které sama šila a vyšívala. 
 
9. únor 1881 – † Fjodor Michajlovič Dostojevský (* 11. 11. 1821)
 
Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře napsal svá vrcholná díla, díky nimž se stal jedním z největších světových spisovatelů. K čemu vede snaha svévolně zacházet s jinými lidmi, ukázal na postavě Raskolnikova ve svém nejproslulejším románu Zločin a trest. V roce 1849 byl odsouzen k trestu smrti, odveden na popraviště a v poslední chvíli omilostněn. 
 
16. únor 1673 – † Jean Baptist Moliére (* 15. 1. 1622)
 
Za nejúspěšnější a zároveň velmi problémové můžeme považovat období, kdy napsal své nejznámější hry – Misantrop, Lakomec nebo Tarttufe. V duchu svého hesla: „Hlupák, který nemluví, se nijak neliší od mudrce, který mlčí,“ odvážně zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její morálku.Kromě psaní Moliére také často režíroval a hrál. Naposledy to bylo v jeho hře „Zdravý nemocný“. I přes vysokou horečku a silný kašel odmítl přerušit představení. Několik hodin po té, co spadla opona, uzavřel se i Moliérův život.
 
25. únor 1841 – * August Renoir († 3. 12. 1919)
 
K stáru trpěl revmatismem, částečně ochrnul, ale stále maloval, i když mu štětec museli k ruce přivazovat. Na sklonku života naposledy navštívil Louvre.V ten den byl Louvre otevřen jen pro něho. Starého malíře vezli na kolečkovém křesle podél stěn, na kterých teď už visely i jeho obrazy. Kdosi řekl, že to byl hold „papeži malířství“.
 
27. únor 1936 – † Ivan Petrovič Pavlov (* 14. 9. 1849)
 
Mechanismus podmíněných reflexů je u člověka stejný jako u psa.
 
13. březen 1741 – * Josef II. († 20. 2. 1790)
 
Prvorozený syn Marie Terezie. Vydal přes 6000 výnosů. Za nejdůležitější lze považovat omezení cenzury, toleranční patent, který rušil monopol katolické církve, a do třetice zrušení nevolnictví. Všechny byly vydány roku 1781. Zlepšil postavení židů, zřídil katastr půdy a domů, reformoval trestní právo a školství. 
 
28. březen 1811 – * sv. Jan Nepomuk Neuman († 5. 1. 1860)
 
Málokdo ví, že jeden z nejuctívanějších amerických světců, Jan Nepomuk Neumann, pocházel z Čech. Jan Nepomuk Neumann se narodil v roce 1811 v Prachaticích.Když v roce 1860 na filadelfské ulici zemřel, nikdo v tom maličkém muži v ošoupaném kabátě biskupa nepoznal. V kapse měl jen růženec, pár bonbonů a něco málo přes jeden dolar.
 
4. duben 1911 – * Václav Čtvrtek († 6. 11. 1976)
 
Psal písňové texty, loutkové hry, populárně-naučnou literaturu i literaturu pro dospělé, jeho pohádkovým seriálům se však nic nevyrovná.V rozhlase, v redakci vysílán pro děti, se seznámil se svou budoucí ženou Vlastou Váňovou, redaktorkou vyprávění skřítka Hajaji. Ten k dětem poprvé promluvil hlasem Vlastimila Brodského před padesáti lety, přesně 2. ledna 1961.  Málokdo ví, že nejen Rumcajs, ale i mnohé další postavičky, které později proslavila televize, vznikly původně pro rozhlas. 
 
6. duben 1896 – v Athénách zahájeny I. olympijské hry novověku
 
Podle učebnic dějepisu se první hry konaly roku 776 před naším letopočtem.
 
8. duben 1911 – * Melvin Calvin († 8. 1. 1997)
 
Mezi nejvýznamnější úspěchy Melvina Calvina patří výzkum využití oxidu uhličitého ve fotosyntéze, za který v roce 1961 získal Nobelovu cenu za chemii.
 
13. duben 1981 – † Jiří Schelinger (* 6. 3. 1951)
 
Přijal místo kytaristy a sólového zpěváka ve skupině Faraon, kde se proslavil písní Holubí dům. V dubnu 1981 odchází Jiří Schelinger na pozvání slovenské televize do Bratislavy. 13. večer z dosud neobjasněných důvodů skáče z mostu do Dunaje. O měsíc později vyplavila jeho tělo řeka nedaleko Šamorína. 
 
15. duben 1901 – † Václav Brožík (* 5. 3. 1851)
 
Obraz „Jan Hus před konciliem“ patří k významným dílům slavného českého malíře 19. století. Obraz byl umístěn ještě za umělcova života na čestné místo ve staroměstské radnici, kde visí dodnes.
 
19. duben 1906 – † Pierre Curie (* 15. 5. 1859
 
Manželé Curieovi v roce 1898 objevili polonium a vzápětí radium.  V roce 1903 byli oceněni Nobelovou cenou za výzkum radioaktivního záření.Z uznání se však netěšili dlouho. Tři roky nato, 19. dubna 1906, Pierra při přecházení ulice srazil omnibus.Pierre Curie dnes jako by stál ve stínu své ženy Marie Sklodowské.
 
7. květen 1901 – * Gary Cooper († 13. 5. 1961)
 
Tichý, vytáhlý westernový hrdina se světle modrýma očima – idol ženských srdcí
 
13. květen 1911 – let Jana Kašpara z Pardubic do Velké Chuchle
 
 Krátce po šesté hodině ranní 13. května 1911 odstartoval Jan Kašpar z Pardubic směrem na západ. Vodítkem mu byla železniční trať. Zhruba po 92 minutách se snesl na pole u Chuchelského závodiště. Urazil tak úctyhodných 120 kilometrů.Nikdo tehdy netušil, že o dva roky později zanechá Jan Kašpar létaní. Mladého leteckého průkopníka postihly těžké deprese. V únoru roku 1927 ho našli v bezvědomí, následoval zápal plic, na který skonal 2. března. Bylo mu necelých 45 let.
 
27. květen 1942 – atentát na Heydricha
 
Svatováclavskou korunu chrání podle pověsti kletba, kterou do ní vložil sám císař Karel IV. Podle ní každý člověk, který zneuctí korunu tím, že si ji neoprávněně nasadí na hlavu, do roka zemře. Tato kletba se prý stala osudnou 27. května 1942 i zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi.Gabčíkův samopal sice nevystřelil, ale Kubišova bomba Heydricha smrtelně zranila. Výsadkářům chyběl k záchraně jeden jediný den. Jako živí nebožtíci v rakvích měli 18. června opustit svůj úkryt. V noci na 18. ale Čurdova zrada dovedla Gestapo až před kryptu kostela v Resslově ulici.
„Náš největší úspěch nespočívá v tom, že nikdy nepadneme, ale v tom, že vždy se zase pozvedneme, kdykoliv padneme.“ Tolik čínský filozof Konfucius a já vás vítám u dnešního Kalendária.
 
30. květen 1431 – upálena Jana z Arku
 
Roku 1415 se anglická vojska vylodila na kontinentě, zvítězila u Azincourtu a postupně ovládla severní Francii. Rozhořela se třetí etapa Stoleté války .
Tehdy byly Johance z Arcu tři roky.
Počátkem března 1429 vyjela se skromným doprovodem za následníkem francouzského trůnu dauphinem Karlem na hrad Chinon a přiměla ho k tažení do Orléansu. Dostala malé vojsko, na korouhev si nechala vyšít květy lilie a slova Jesus Maria. Lid ji vítal jako osvoboditelku a Boží zjevení. Po osvobození Orléansu byl v Remeši, v korunovačním městě francouzských králů, Karel VII. slavnostně korunován. Při obnovení válečných operací na jaře 1430 byla Johanka patrně zradou zajata Burgunďany – spojenci Anglie. V předem rozhodnutém procesu byla devatenáctiletá Johanka odsouzena jako čarodějnice a kacířka a 30. května 1431 upálena. Johančn popel byl vržen do Seiny. Když se splnilo, co předpověděla, a Karel VII. si zajistil vládu nad takřka celou Francií, požádal o obnovení církevního procesu a prohlásil Johanku za oběť justičního omylu. Roku 1909 byla blahoslavena a roku 1920 svatořečena.
 
6. červen 1799 – * Alexandr Sergejevič Puškin († 10. 2. 1837)
 
Slavný básník pocházel ze starého šlechtického rodu. Historické drama Boris Godunov, které popisuje boj o moskevský trůn a dává nahlédnout do vztahů mezi panovníkem a lidem. Mezi další slavná díla patří Piková dáma, nebo Evžen Oněgin.  Puškinova manželka Natálie Nikolajevna, rozená Gončarová, byla v podezření, že má poměr s manželem své sestry Georgem d´Anthesem. Puškin ho vyzval tedy na souboj, ve kterém byl sám smrtelně zraněn.
 
20. červen 1922 – * Josef Kemr († 15. 1. 1995)
 
Aby se roku 1942 vyhnul dvacetiletý Josef Kemr totálnímu nasazení, utekl ke zděšení svého otce ke kočovnému divadlu babičky Rudolfa Hrušínského. 
 
21. červen 1621 – Poprava 27 českých pánů
 
Neúspěšné protihabsburské povstání vyvrcholilo na Staroměstském náměstí 21. června roku 1621. Na popravišti tu toho pondělního rána přišlo o život 27 nejpřednějších mužů království. Čtyřiadvacet nešťastníků bylo sťato mečem, tři poslední museli být oběšeni, protože katu Mydláři došly síly. Hlavy 12 popravených byly pro výstrahu vystaveny na Mostecké věži. Teprve za deset let byly sňaty a uloženy ve Svatovítské katedrále, odkud po roce záhadně zmizely. 
 
3. červenec 1866 – bitva u Sadové
 
Bitva u Hradce Králové, jinak též na Chlumu či u Sadové, byla rozhodující bitvou prusko-rakouské války. Porážkou u Hradce Králové přišlo Rakousko o svůj vliv v německé oblasti. Dochází k rakousko-uherskému vyrovnání a vzniká Rakousko-uherská monarchie.
 
2. červenec 1796 – * Michael Thonet († 3. 3. 1871)
 
Vyučil se stolařem, založil si dílnu a začal dělat pokusy s ohýbáním nábytku. Jeho vynález ohýbání napařeného masivního dřeva až o 180° nemůže ani dnes nahradit žádný stroj. Dokáží to pouze lidské ruce.
 
28. červen 2001 – † Václav Zahradník (* 29. 1. 1942) († 2001)
 
V dětství vyrůstal v Nepomuku, odkud pocházeli jeho rodiče. 
V roce 1973 se Václav Zahradník stal šéfdirigentem nově vzniklého Orchestru Československé televize (zanikl v roce 1990)
Víte, co mají společného písničky Bludička Julie, Strejček Jonatán anebo Sladké mámení – hit z komedie S tebou mě baví svět? Jejich autorem je Václav Zahradník.Jeho jméno bychom v kolonce „autor hudby“ našli například u filmů Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Jak dostat tatínka do polepšovny.
 
4. červenec 1967 – † Ondřej Sekora (* 25. 9. 1899)
 
Spisovatel a malíř Ondřej Sekora se asi nejvíc zapsal do paměti všech postavičkou činorodého Ferdy Mravence. 
 
5. červenec 1880 – * Jan Kubelík († 5. 12. 1940)
 
„Král trylku“, „čaroděj houslí“, tak se říkalo legendárnímu českému houslistovi
Janu Kubelíkovi. 
 
6. červenec 1907 – * Jaroslav Foglar († 23. 1. 1999)
 
Rychlé šípy – asi nejslavnější parta kluků, kterou vytvořil skautský vůdce Jestřáb a spisovatel Jaroslav Foglar.
 
10. červenec 1856 – * Nikola Tesla († 7. 1. 1943)
 
Nikola Tesla byl vegetarián a rád pozoroval ptáky. Ta vášeň mu vydržela celý život.
Když už byl rodák ze Smiljanu v dnešním Chorvatsku slavný a žil v New Yorku,
jeho největším potěšením bylo chodit krmit hejna holubů. Ze všeho nejvíc ale miloval elektřinu. Fascinoval ho pohled na blesky křižující oblohu. Přemýšlel, jak tu úžasnou energii spoutat.
V roce 1883 zkonstruoval první motor na střídavý proud.
 
27. červenec 1841 – † Michail Jurjevič Lermontov (* 15. 10. 1814)
 
Michail Jurjevič Lermontov byl stejně jako jeho velký vzor, Alexandr Sergejevič Puškin zabit v souboji. Nedožil se ani dvaceti sedmi let.
 
7. srpen 1932 – * Abebe Bikila († 25. 10. 1973)
 
Na Olympijských hrách v Římě v roce 1960 na startu maratonského běhu
nervózně postával drobný, bosý Etiopan. Byl to Abebe Bikila. Kluk z hor, celé dny
pasoucí kozy a snící o uniformě císařské gardy. Neuměl nosit boty. A tak běhal bos.
A bosý i zvítězil. V roce 1969 po těžké autonehodě, kterou nezavinil, zůstal na vozíku, ochrnutý. Jen trochu hýbal rukama a obličejovými svaly. 
 
10. srpen 1896 – † Otto Lilienthal (* 23. 5. 1848)
 
V roce 1894 si nechal poblíž Berlína zbudovat patnáct metrů vysoký kopec, na kterém konal své pokusy. Sestrojil nejméně jedenáct typů plně ovladatelných kluzáků a uskutečnil zhruba dva tisíce letů. Při posledním z nich, 9. srpna 1896, havaroval. Těžce si poranil páteř a druhý den následkům zranění podlehl.Kdysi prohlásil: „Vymyslet letadlo nic není. Postavit je už je těžší. Ale nejtěžší je s ním létat.“ On to dokázal a je tak považován za prvního opravdového letce na světě.
 
24. srpen 1572 – svátek sv. Bartoloměje, Bartolomějská noc 1572
 
Svatý Bartoloměj byl jedním z dvanácti apoštolů.
Kázal o Kristu a s úspěchem šířil víru na Arabském poloostrově a v nynějším Turecku.
Podle legendy uzdravil dceru arménského krále, která byla posedlá zlým duchem.
Díky tomuto zázraku král, obyvatelé dvanácti měst uvěřili v Ježíše Krista.
Za to byl Bartoloměj pohany zajat, uvězněn a krutě mučen. Byl nejprve stažen z kůže a posléze ukřižován hlavou dolů.Je patronem řezníků, koželuhů a všech profesí,
které pracují s kůží.Se jménem tohoto světce je spojena také významná událost francouzských dějin. V předvečer jeho svátku roku 1572 vypukl v Paříži střet mezi
katolíky a hugenoty, který se zapsal do dějin jako Bartolomějská noc. V následujících týdnech plavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.
 
15. září 921 – vražda sv. Ludmily
 
Ludmila se provdala za prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje někdy kolem roku 874. Ani ne ve třiceti letech ovdověla.Drahomíra si brzy uvědomila, že tchýnin vliv na Václava je tak silný, že ona sama ho zcela ztratila, a rozhodla se rychle zasáhnout. Ludmila vycítila nebezpečí a uchýlila se na Tetín. Bylo už ale pozdě.
Drahomíra za ní vyslala vojáky ze své ozbrojené družiny a 15. září roku 921 ji nechala jejím vlastním šálem zardousit.
Když se Ludmila vdávala, dostala prý jako svatební dar od velkomoravského knížete víno. Prý jí tak zachutnalo, že nechala přivézt z jižní Moravy odnože vinné révy a na Mělnicku založila první vinici. 
 
23. září 1875 – zprovozněna první linka koňské tramvaje v Praze
 
 První koňské dráha vznikla už v roce 1832 v New Yorku. Vedla od právě budovaného Národního divadla do Karlína k Invalidovně, tedy zhruba ve směru dnešní trasy metra B.  Po dokončení celé sítě jich bylo šest. Jezdilo se od půl sedmé ráno do deseti hodin do večera průměrnou rychlostí 8 km/h. Vozy dodávala firma Ringhoffer. Po pěti letech fungování už měla 117 vlečných vozů a 528 koní.Poslední spoj koňské tramvaje v Praze vyjel 12. května 1905.
 
29. září 1547 – * Miguel de Cervantes Saavedra († 23. 4. 1616)
 
Už ve dvaadvaceti letech se nechal najmout k námořnictvu. V bitvě u Lepanta ho zasáhla dělová koule. Když se probral, zjistil, že mu amputovali ruku až u lokte.I přes všechny literární úspěchy, zemřel Miquel Cervantes chudý. Mimochodem, ve stejný den opustil literární svět i další génius – W. Shakespeare. Boj s větrnými mlýny, který sváděl Cervantesův Don Quijote, tu však zůstává jako memento pro všechny další generace